MICOBION
Naši odborníci na výzkum kvasinek otevřeli v časopise Science vědeckou debatu o apoptóze u nižších eukaryot
I přes množství nových znalostí v oblasti výzkumu programované buněčné smrti u nižších eukaryot, je mezi výzkumníky v této oblasti tradováno mnoho mýtů. Proto odbornice z centra BIOCEV Zdena Palková a Libuše Váchová spolu s dalšími zahraničními kolegy rozvinuli odbornou diskusi vyvracející zjednodušené srovnávání apoptózy u nižších a vyšších eukaryot.
Odbornice z centra BIOCEV Zdena Palková a Libuše Váchová spolu s dalšími zahraničními kolegy poukázali v příspěvku typu „technical comment“ časopise Science na problematické přístupy a nedostatečně podložené závěry v článku dříve publikovaném v témže časopise. Zmíněný článek popsal programovanou, apoptóze-podobnou smrt plísně Aspergillus fumigatus indukovanou plicními neutrofily jako důležitý mechanismus imunitní reakce.
Časopis Science patří k nejznámějším recenzovaným odborným časopisům publikujícím výsledky původního výzkumu i přehledové články z nejrůznějších oblastí vědy bez užší oborové specializace; jeho impakt faktor je 41,058. Ve svém příspěvku v časopise Science (http://science.sciencemag.org/content/360/6395/eaar6910.full), Zdena Palková (vedoucí Laboratoře biologie kvasinkových kolonií, Katedra genetiky a mikrobiologie, BIOCEV) spolu s Libuší Váchovou (Mikrobiologický ústav AV ČR, BIOCEV) a s kolegy z John Hopkins University (USA), University of Montpelier (Francie) a Moscow State University (Rusko) oponují metodickým postupům, a tedy i závěrům, článku zveřejněného v Science koncem roku 2017.
Poukazují zde na významné rozdíly mezi buněčnými mechanismy u organismů, jako jsou houby a savci, kdy není možno zjednodušeně využívat stejné techniky pro organismy na natolik odlišných vývojových stupních. Autoři svým příspěvkem zároveň vybízejí k širší vědecké diskuzi na téma apoptózy, resp. regulované buněčné smrti u plísní a kvasinek.