O nás
Non-Hodgkinské lymfomy jsou heterogenní skupinou nádorových onemocnění vznikajících ve více než 90% z B-lymfocytů, jednoho ze subtypů bílých krvinek adaptivního imunitního systému. B-lymfocyty mají schopnost rozeznávat antigeny a po přeměně v plazmatické buňky produkovat protilátky. Naprosto zásadní molekulou pro tento děj a molekulou charakterizující B-lymfocyty je B-buněčný receptor, který má velmi podobnou strukturu jako protilátky a je schopen selektivně a specificky vázat a tím rozpoznávat antigen.
Také nádorové buňky odvozené z B-lymfocytů mají na svém povrchu ve většině případů přítomen B-buněčný receptor, který je aktivní v signalizaci a podporuje růst a přežití nádorových buněk pomocí aktivace spektra signálních kaskád přenášejících signál od B-buněčného receptoru k efektorovým molekulám.
Avšak stejně jako je heterogenní skupina non-Hodgkinských lymfomů, je heterogenní i typ a charakter signalizace z B-buněčného receptoru. U některých lymfomů připomíná normální reakci na navázání antigenu, u jiných má charakter podobný bazální, avšak pro B-lymfocyty zcela nepostradatelné aktivity. Rozdíly mezi jednotlivými lymfomy v aktivaci signalizace (a souvisejícím uspořádáním B-buněčného receptoru na buněčném povrchu), typu signalizace (i v rámci jednotlivých subtypů lymfomů) a detaily přenosu signálu na signální kaskády ve smyslu rozhodování, které a proč budou aktivovány u různých stavů signalizace, nejsou zcela popsány. Inhibice signalizace z B-buněčného receptoru a jím aktivovaných signálních kaskád (např. pro některé lymfomy zcela zásadní PI3K/AKT – phosphatidylinositol-3-kináza/protein kináza B dráhy) je také novou léčebnou strategií non-Hodgkinských lymfomů a detailní popis mechanizmů této signalizace může vedle popisu dějů přispívajících ke vzniku lymfomů popsat i nové cíle pro jejich specifickou inhibici či charakteristiky nezbytné pro personalizaci použití existujících inhibitorů.
Přes výrazný pokrok v chápání dějů vedoucích ke vzniku lymfomů, není mnoho dalších stále známo. Nejen na úrovni signalizace, ale například také na úrovni změn metabolizmu, regulace aktivace a inhibice genů, či interakcí nádorových buněk s ostatními buňkami imunitního systému při formování podpůrného nádorového mikroprostředí. S využitím modelových buněčných linií a pokročilých moderních metod (např. cílené modifikace genů pomocí “CRISPR/Cas9“ systému, detekce aktivity signálních kaskád pomocí vnitrobuněčných bílkovinných senzorů, detekce interakcí proteinů v živých buňkách, či vysoko rozlišující mikroskopie) plánujeme přispět k poznání vybraných dějů kritických pro vznik lymfomů a růst nádorových buněk s přesahem do základního výzkumu biologie B-lymfocytů.
Specifické výzkumné cíle
- Popsat rozdíly a změny v aktivaci B-buněčného receptoru, jeho lokalizaci, interakci s mediátory signálu a aktivaci PI3K/AKT signální dráhy u různých typů lymfomů a stavů jeho signalizace
- Identifikovat nádorové charakteristiky, které by bylo možné využít pro predikci odpovědi na léčbu inhibitory signalizace z B-buněčného receptoru a vybraných signálních kaskád.
- Objasnit význam nově popsané a pro lymfomy specifické ztráty části chromozomu 6 a spojených změn na regulaci aktivace genů u lymfomů.
- Vývoj myšího modelu pro studium vlivu lymfomových charakteristik na formování nádorového mikroprostředí a mezibuněčných interakcí a jejich podílu na regulaci buněčného cyklu a metabolismu nádorových buněk.
Další informace najdete v angličtině také na stránce https://havranek-lab.lf1.cuni.cz/about-us