Akademickou prémii neboli Praemium Academiae převezme Lukáš Palatinus z Fyzikálního ústavu AV ČR, Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu AV ČR a Petr Škrdla z Archeologického ústavu Av ČR, Brno. Dotaci ve výši až 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech a hradit z ní náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení. 

„Každý z trojice vybraných patří ke světové špičce ve svém oboru. Akademická prémie umožní jejich potenciál dále rozvinout – ve prospěch Akademie věd ČR a celé české vědy,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Od roku 2007 byla Akademická prémie udělena čtyřem desítkám osobností. Přehled oceněných je uveden zde.

Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Je určena k založení vlastní výzkumné skupiny laureáta či laureátky a podpora dosahuje až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Alespoň 20 % rozpočtu přitom hradí akademické pracoviště, kde laureát či laureátka bude působit.

Prémii letos obdrží Filip Křížek z Fyzikálního ústavu AV ČR, Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, Aniruddha Mitra z Biotechnologického ústavu AV ČR, Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Jaroslav Bartík z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Václav Smyčka z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 42 vědců a vědkyň. Přehled oceněných je uveden zde.

AKADEMICKÁ PRÉMIE

Prof. Ing. Jiří Neužil, CSc., Biotechnologický ústav AV ČR

Horizontální přenos mitochondrií (HMT) je proces, při kterém se mitochondrie, buněčné elektrárny, přesouvají mezi buňkami. Ví se, že HMT stojí za rakovinou, bývá spojován také s obezitou, mitochondriálními patologiemi, poškozením neuronových sítí a kostí. Mnoho oblastí zůstává neprobádaných.

K prohloubení znalostí o HMT a k jejich praktickému využití chce přispět projekt TransMit Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměří na molekulární regulaci HMT a jeho roli při vzniku a rozvoji rakoviny. Tato část výzkumu bude prioritní. Vědci budou mimo jiné zkoumat molekulární mechanismus pohybu mitochondrií pomocí TNT (tunnelling nanotubes; membránové kanálky, které propojují buňky a umožňují mezi nimi přenos různých organel). Je totiž prokázáno, že horizontální přenos mitochondrií přímo souvisí s přesunem mitochondrií v TNT mezi zdravými (hostitelskými) a nádorovými buňkami (neboli že nádorové buňky umějí ostatním buňkám ukrást mitochondrie, a tím získat více energie). Chtějí také předložit nové možnosti léčby rakoviny. 

Jiří Neužil není ve výzkumu HMT žádným nováčkem. Nedávno například prokázal, že horizontální mitochondriální transfer je společným jmenovatelem několika typů nádorů, jichž je nyní více než 20. 

Přestože nádorová část bude tou hlavní, vědci se zaměří ještě na dvě oblasti: neuronální a kostní. Zajímá je, jak HMT ovlivňuje zdraví neuronů a jak potlačit neurodegenerativní choroby. Předchozí výzkumy naznačují, že TNT jsou hlavním prostředkem mezibuněčné „dopravy“ mezi neurony a podpůrnými buňkami. Studium role HMT pro fyziologii kostí zase může ukázat, jak podpořit přestavbu kostí. Ukazuje se, že HMT je důležitý pro funkci kostních buněk a že mitochondrie z podpůrných buněk přecházejí do základních kostních buněk (osteocyty), čímž podporují kvalitu kostí, která se s věkem zhoršuje.

Na projektu TransMit bude spolupracovat zejména skupina českých vědců, kteří vytvoří tzv. Czech HMT School. Kromě výzkumu samého chtějí zvýšit povědomí, že čeští vědci jsou špičkami v tomto oboru.

LUMINA QUAERENTUR

Aniruddha Mitra, Ph.D., Biotechnologický ústav AV ČR

Aniruddha Mitra z Biotechnologického ústavu AV ČR chce odhalit principy, které řídí hustý „dopravní provoz“ v eukaryotických buňkách. Zaměří se na senzorické řasinky – organely podobné anténám, které hrají klíčovou roli v regulaci přenosu signálů, a jsou proto nezbytné pro mnoho vývojových a fyziologických procesů.

Řasinky (cilia) se vyskytují na povrchu téměř každé buňky organismu. Od vnitřního prostoru buňky jsou odděleny prodyšnou bariérou, přes kterou procházejí mj. proteiny díky tzv. intraflagelárnímu transportu. Ten „hlídá“ vstupy, výstupy i distribuci proteinů a jeho narušení je spojováno s ciliopatiemi – geneticky rozmanitými poruchami, které zahrnují i velmi vzácné a těžké choroby postihující jak děti, tak dospělé. 

V roce 2019 odešel Aniruddha Mitra do nizozemské laboratoře na Vrije Universiteit Amsterdam a vyvinul nástroje pokročilé fluorescence mikroskopie, která umožnila zobrazit a analyzovat jednotlivé molekuly pro studium vnitrobuněčné dynamiky v neuronech a senzorických ciliích háďátka obecného (Caenorhabditis elegans). Tento špičkový přístup nabízí unikátní pohled na vývoj neuronových sítí a umožňuje kvantitativně zkoumat dynamiku membránových proteinů v řasinkách na nervových spojeních. 

Metodu chce vědec rozšířit právě na senzorické řasinky. Se svým týmem plánuje, že odhalí, jak se membránové proteiny řasinek třídí, a také objasní mechanismy intraflagelárního transportu proteinů. Praktickým výstupem je vytvoření kvantitativního molekulárního modelu, který by umožnil lépe porozumět ciliopatiím a buněčným reakcím na změny v prostředí.

Aniruddha Mitra se po bakalářském studiu v Delhi University v Indii přesunul do Evropy. Doktorský titul obdržel na Technické univerzitě v Drážďanech a následně působil v nizozemských laboratořích. Do Biotechnologického ústavu AV ČR se přesune z Utrechtu.

Zdroj: TZ AV ČR