Seznamte se s novým zástupcem ředitele Českého centra pro fenogenomiku

Během tříletého postdoktorského pobytu na Kalifornské univerzitě se Jan zabýval dynamikou tkání v průběhu kraniofaciálního vývoje. Jeho současný výzkum se zaměřuje na regulační geny během vývoje a v patologii se specifickým zaměřením na vzácná genetická onemocnění.

Položili jsme Janovi několik otázek týkajících se dalšího rozvoje centra.

Jakým směrem by se podle vás mělo České centrum pro fenogenomiku v příštích pěti letech ubírat?

V příštích pěti letech by se České centrum pro fenogenomiku mělo zaměřit na využití rychlého pokroku ve funkční genomice, aby si udrželo vedoucí postavení v poznávání lidského genomu. Klíčovou oblastí zájmu by měli být pacienti se vzácnými genetickými onemocněními. Vývojem myších „avatar“ modelů můžeme vytvořit velmi přesné genetické modely pro testování nových terapií, což výrazně zrychluje vývoj nových léčiv. Kromě toho existuje obrovský potenciál ve vývoji nových strategií genové terapie. Máme jedinečnou možnost přispět k jejich preklinickému ověření, a tím urychlit jejich cestu ke klinickému využití. Tato strategie se opírá nejen o naše odborné znalosti, ale také odráží náš závazek zaměřit se na výzkum zaměřený na pacienta a přispívat k nové éře personalizované medicíny a terapeutických inovací.

Vaše centrum se stále více zaměřuje na preklinický výzkum. Jak hodnotíte spolupráci s průmyslem, jaká jsou jeho očekávání od vašeho centra a co mu můžete nabídnout?

Pokud jde o naše aktivity s průmyslovými partnery, je důležité si uvědomit složitost a specifické potřeby, které vyplynuly z intenzivnější spolupráce v posledních letech. I když se snažíme splnit očekávání průmyslu, naším prvořadým závazkem je vědecká integrita. To znamená poskytovat autentické výsledky, i když se mohou lišit od původních očekávání. Naše neochvějná oddanost nezávislému výzkumu není jen otázkou principu, ale rozhodujícím faktorem efektivního vývoje léků a léčby. Optimalizací strategií v preklinické fázi přispíváme k účinnějším a nákladově efektivnějším cestám vývoje léčiv. Naše centrum nabízí komplexní balíček pro preklinické studie. Můžeme se pochlubit zkušeným týmem, který je schopen pomoci s výzkumem, návrhem experimentů, řízením studií, zajištěním souladu se zásadami správné laboratorní praxe (SLP) a kvalitní interpretací dat.

Vytvořili jsme řadu modelů lidských onemocnění od vysoce zátěžových chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, metabolická onemocnění a rakovina, až po mnoho přesných genetických modelů pro vzácné genetické poruchy u lidí. Kromě toho aktivně diskutujeme s veřejnou správou a regulátory možnosti zefektivnění přechodu od preklinického testování ke klinickému testování. Tento holistický přístup nejen odráží potřeby průmyslu, ale také dodržuje nejvyšší standardy veřejného výzkumu.

 

Nejen v Evropské unii se stále častěji diskutuje o používání alternativních zvířecích modelů ve výzkumu. Jaký je váš názor na tuto problematiku?

Při diskusi o používání alternativních zvířecích modelů dávám přednost termínu "doplňkové neanimální modely", aby se předešlo mylné představě, že tyto modely mohou zcela nahradit zvířecí modely. Pro pochopení složitých fyziologických procesů a reakcí na léčiva zůstávají zvířecí modely, rozšířené o moderní molekulární genetiku, nepostradatelné pro jejich větší přiblížení lidským podmínkám. Potenciál modelů, které nejsou zvířecími modely, jako doplňkových výzkumných strategií je však obrovský. Tyto modely nabízejí škálovatelnost a nákladovou efektivitu, zejména ve vysoce výkonných prostředích, a umožňují tak urychlený screening léčiv a změnu jejich určení. Tento přístup je v souladu se strategií budoucího rozvoje našeho centra.

Existují však praktické problémy. Stejně jako zvířecí modely vyžadují i neanimální modely robustní technologickou infrastrukturu a tým vysoce kvalifikovaných vědců. To vyžaduje nový přístup k financování a přináší také požadavky na další laboratorní prostory a pokročilé technologie, které je třeba zavést, aby bylo dosaženo robustního a spolehlivého využívání neanimálních modelů v nejvyšších možných standardech.

Jste také velmi aktivní v popularizačních aktivitách centra. Pravidelně přednášíte nejen pro děti a studenty, vystupujete v rozhlase a televizi. Je pro vás toto téma důležité a proč?

Popularizace naší práce je pro mě skutečně velmi důležitá, i když pro mě jako introvertního člověka může být zapojení do aktivit, jako jsou televizní vystoupení, docela náročné. Jsem však pevně přesvědčen o tom, že jako vědci, kteří jsou financováni z prostředků daňových poplatníků, neseme odpovědnost za to, abychom o své práci srozumitelně a efektivně informovali veřejnost. Vysvětlovat přínosy a pokroky našeho výzkumu není jen povinností, ale zásadní součástí naší práce.

Kromě toho mají tyto aktivity širší smysl. Budoucnost biomedicíny a technologií obecně závisí na výchově vysoce vzdělaných, zvídavých a odvážných vědců, kteří jsou ochotni neustále posouvat hranice možného. Mé zapojení do vzdělávacích aktivit, zejména s mladými studenty, je vedeno touhou zasít semínko vědeckého zájmu a nadšení. Inspirovat tyto mladé mozky neznamená jen vychovávat budoucí vědce. Jde o to přispět ke světu, v němž budou vědecké poznání a inovace nadále vzkvétat a možná se dočkáme dalších nositelů Nobelovy ceny a převratných objevů pocházejících z České republiky.