Česká věda bude bohatší o 2,3 miliardy, vzniká nové vědecké centrum evropské kvality – BIOCEV (3.11.2011)
Evropská komise schválila dotaci z evropských fondů ve výši 2,3 miliardy korun na výstavbu nového biomedicínského a biotechnologického centra BIOCEV, které do roku 2015 vyroste ve Vestci u Prahy. V Česku vznikne nejen unikátní Centrum fenogenomiky, jehož součástí bude tzv. „myší klinika“, ale také špičkové centrum pro vzdělávání mladých vědců či firemních odborníků.
Praha, 3. listopadu 2011 – Podpisem eurokomisaře pro regionální politiku Johannese Hahna byly završeny čtyři roky práce předních českých vědců a odborníků z řad Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze. Evropská komise poslala do Česka kladné rozhodnutí pro realizaci projektu vědeckého centra excelence BIOCEV.
„Centrum BIOCEV je v pořadí již pátým schváleným projektem ze šestice elitních tzv. velkých projektů OP VaVpI. Klade si za cíl zaplnit citelnou mezeru nejen ve výzkumu v oblasti věd o živé přírodě, ale především v propojení vědy a výzkumu s podnikovou sférou, v podpoře přenosu dosažených výsledků do praxe. Biotechnologický průmysl samozřejmě nemůže fungovat bez odpovídajícího zázemí – špičkových vědců, technologií nebo souvisejícího vzdělávání a BIOCEV takové zázemí poskytne,“ řekl ministr Dobeš při příležitosti vydaného rozhodnutí.
„Řada komerčních společností do dnešního dne vyjádřila zájem o budoucí spolupráci s centrem BIOCEV,“ potvrzuje manažer projektu Jan Rajnoch. Patří mezi ně například mezinárodní farmaceutická skupina Zentiva, či několik biotechnologických firem se zázemím v bezprostřední blízkosti budoucího centra BIOCEV. Získané výstupy a poznatky ze základního výzkumu realizovaného v BIOCEVu by následně měly být přímo uváděny do praxe, například v podobě nových léčiv „šitých“ na míru. Vědci v BIOCEVu budou pracovat na určení konkrétních funkcí genů zodpovědných za různé nemoci srdce, jater či nedoslýchavost. Aplikační potenciál má výzkum virových infekcí a jejich asociací s nádorovými onemocněními či vývoj nových biomateriálů pro náhrady cév a srdečních chlopní nebo pro skelety pro regeneraci poškozené míchy. Komplexnost výzkumu v BIOCEVu lze ilustrovat i potenciálním využitím jeho výsledků v zelené energetice, např. při zpracování odpadů, ale také vývojem nových léčebných a diagnostických postupů v medicíně, při poruchách reprodukce či u vrozených vad metabolismu.
Nedílnou součástí centra BIOCEV bude i České centrum fenogenomiky (včetně myší kliniky). Celých 99 procent genomu myši se shoduje s genetickou výbavou člověka, a proto je myš stále tím nejvhodnějším modelem pro výzkum genů a geneticky podmíněných nemocí člověka. Myší klinika bude vybavena nejmodernějšími přístroji, ale především v ní budou pracovat talentovaní vědci. Právě to bylo rozhodující pro zapojení centra BIOCEV do evropské sítě Infrafrontier [1]. „Účast BIOCEVu v evropských výzkumných programech je předpokladem a zároveň zárukou pro opravdu špičkový výzkum. Dalšími předpoklady jsou i talentovaní vědci, kteří budou v centru BIOCEV pracovat. Vědecké osobnosti BIOCEVu představují jednu z nejsilnějších stránek celého projektu,“ říká dnes Václav Pačes, vědecký koordinátor projektu a bývalý předseda Akademie věd ČR.
Poznámky:
[1] Infrafrontier je panevropské konsorcium pro fenotypizaci a archivaci myších modelů. Jeho cílem je popsat funkci všech myších genů a tím modelovat i funkci genů člověka. Infrafrontier sdružuje 12 výzkumných partnerů ze států EU 27 a Kanadu.