Absolvent 1. lékářské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a člen Učené společnosti ČR s mnohaletými zkušenostmi s výzkumem a jeho organizací ve významných výzkumných centrech ve Francii, USA a v Japonsku. Se jménem Pavla Martáska je spojeno rozsáhlé a významné vědecké dílo v oblasti biomedicíny. Jeho přínos byl zmíněn i na přednášce při udílení Nobelovy ceny za objev významu oxidu dusnatého v roce 1988.
Profesor Martásek je světově uznávaným odborníkem, který patří mezi významné postavy české biomedicínské vědy. Je odborníkem s vysokým morálním kreditem, členem Učené společnosti ČR a České lékařské akademie, nositel zlaté medaile Univerzity Karlovy a ceny Donatio Universitatis Carolinae v prvním roce udělování tohoto prestižního ocenění (2017). Jeho přínos k výzkumu v biomedicíně pokrývá rozsáhlé spektrum oborů, včetně diagnostiky a léčby dědičných metabolických poruch, nitrosativního stresu a s ním spojených onemocnění, jakož i navrhování a vývoj léčiv spojených s endoteliální dysfunkcí. Je předním světovým odborníkem v oblasti dědičných poruch metabolismu hemu, které se projevují jako porfyrie. Významně přispěl k objasnění molekulárních mechanismů těchto vzácných, ale závažných onemocnění, rozvoji diagnostiky těchto nemocí, ale i objevu a zavedení terapie akutních porfyrií pomocí látky hemarginátu.
Zároveň je jedním z vedoucích vědců v oblasti chemie a biologie oxidu dusnatého, jedné z nejdůležitějších signálních molekul v (nejen) lidském těle. Přímo se podílel na získání vhledu do mechanismu vzniku oxidu dusnatého v těle účastí na krystalizaci proteinu syntázy oxidu dusnatého.
Hluboké znalosti prof. Martáska vedly k jeho spolupráci a primární účasti v řešení projektů v prominentních institucích jako Institute Jacques Monod a Université Paris, na univerzitách v New Yorku, v Texasu či japonské Sendai. Ze zmíněných aktivit vyplývají i jeho nadstandardní manažerské schopnosti, které uplatnil při zakládání centra BIOCEV, financovaného OP VaVpI, kde působí jako ředitel.