prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc.

prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc.

Ředitel centra BIOCEV a předseda Interní vědecké rady

Absolvent 1. lékářské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a člen Učené společnosti ČR s mnohaletými zkušenostmi s výzkumem a jeho organizací ve významných výzkumných centrech ve Francii, USA a v Japonsku. Se jménem Pavla Martáska je spojeno rozsáhlé a významné vědecké dílo v oblasti biomedicíny. Jeho přínos byl zmíněn i na přednášce při udílení Nobelovy ceny za objev významu oxidu dusnatého v roce 1988.

O aktuálnosti jeho výzkumných prací svědčí to, že je velmi hojně citováno (cca. 9000 citací) mezinárodní vědeckou komunitou. Profesor Martásek je mezinárodně uznávaným expertem v oblasti výzkumu plynných molekul a jejich role ve zdraví a nemoci, dále v oblasti normální a vychýlené syntézy a degradace červeného krevního barviva. Jeho hluboké znalosti metabolických drah, popis genů spojených s chorobami a studium normálních i patologických proteinů vedly ke spolupráci a primární účasti v řešení projektů v prominentních výzkumných institucích jako Institute Jacques Monod a Université Paris VII v Paříži, na univerzitách v New Yorku, v Texasu či Sendai v Japonsku.

Jeho vizí je vytvořit z BIOCEV centrum excelentního výzkumu jako integrální součásti evropského výzkumného a výukového prostoru a zároveň garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Určující prioritou ředitele BIOCEV je využití obrovského potenciálu dvou špičkových výzkumných a vzdělávacích center České republiky, Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze, v řešení pěti základních výzkumných programů centra a v propojení špičkových servisních pracovišť s evropskými i českými výzkumnými strukturami.

Pavel Martásek pojímá BIOCEV jako integrální součást otevřeného systému mezinárodně významných center vědy a moderního vědeckého vzdělávání s obrovským inovačním potenciálem, transferem technologií a reflexí do individualizované medicíny. Úloha centra při rozvoji regionu je pro něj neméně důležitá. 6. dubna 2017 byl oceněn za přínos k odborné prestiži Univerzity Karlovy a byla mu udělena výzkumná podpora Donatio Universitatis Carolinæ.