O nás
Za použití zvířecích modelů a analýz genové exprese detekujeme možné cílové molekuly pro vývoj preventivních a diagnostických strategií.
Projekt je zaměřen na:
- analýzu molekulárních mechanizmů v patologických změnách spojených s diabetem mellitem
- analýzu molekulárních změn vedoucích k abnormálnímu embryonálnímu vývoji
- analýzu transkripční regulace v neurosensorickém vývoji na modelu vnitřního ucha
Výzkumné cíle
- Identifikace molekulárních změn v tkáních vystavených vlivu diabetes mellitus.
- Určení indikačních genů pro patologické změny v embryonálním vývoji.
- Určení genů, které přispívají ke vzniku vývojových defektů a srdečních dysfunkcí v diabetických těhotenstvích.
- Určení role HIF-1α v molekulárních odpovědích na diabetické prostředí.
V roce 2011 bylo odhadováno, že 53 milionů lidí v Evropě trpí diabetem mellitem, což představuje 8.1% populace. Oba typy, typ 1 a typ 2 diabetu mellitu, jsou spojovány s řadou rizikových faktorů pro zdraví, jako např. s hypertenzí, hyperlipidemií, obezitou, trombózou, neuropatiemi, nefropatií, endoteliální dysfunkcí či mikrovaskulární patologií.


Hyperglykémie aktivuje poškození tkání, která zahrnují mikrovaskulární komplikace spojované s diabetickou kardiomyopatií, myokardiálním infarktem a diabetickou nefropatií. Hypoxie je jedním z dalších patofyziologických faktorů, které jsou spojované s diabetickými komplikacemi. Transkripční odpovědi na hypoxii jsou regulované hypoxií indukovaným faktorem 1 (HIF-1). HIF-1 reguluje přes 800 cílových genů, které jsou zapojeny v buněčné proliferaci, angiogenezi, metabolizmu a apoptóze. HIF-1 je složený ze dvou podjednotek, regulované HIF-1α podjednotky a konstitutivně exprimované HIF-1β podjednotky.
Cílem našeho výzkumu je určení role HIF-1α v molekulárních odpovědích na diabetické prostředí. Provádíme analýzy srdečních změn spojených s diabetickou kardiomyopatií. Dále nás zajímají změny vyvolané diabetickým prostředím v ledvinách vedoucí k diabetické nefropatii.
Diabetes je také vážnou komplikací pro vyvíjející se embryo. Diabetická těhotenství jsou spojována se zvýšeným výskytem vrozených vad srdce, nervové trubice a kaudálním syndromem v porovnání s nediabetickými těhotenstvími. Diabetické prostředí v průběhu těhotenství ovlivňuje tzv. fetální programování a má neblahý vliv na děti a dospělé jedince z diabetických těhotenství, protože zvyšuje riziko diabetu a metabolického syndromu u těchto jedinců. Molekulární mechanizmy, které vedou ke změnám během embryonálního vývoje, jsou stále neznámé. Cílem výzkumu je identifikovat klíčové molekuly, které ovlivňují změny v embryu v diabetickém prostředí. Za použití myších modelů a analýz genové exprese se nám podařilo identifikovat některé cílové geny, které přispívají k srdečním defektům v diabetické embryopati a také s velkou pravděpodobností k srdečním dysfunkcím u dospělých jedinců.


Třetí projekt je zaměřen na analýzy transkripční regulace v neurosenzorickém vývoji embrya. Zaměřuje identifikaci genů a signálních drah, které jsou nezbytné pro vývoj specifických buněčných typů vnitřního ucha. Toto je kritický krok k pochopení patofyziologických procesů u sluchových defektů, které jsou spojovány se smrtí sluchových buněk, neuronů a se ztrátou nervových kontaktů. Přibližně 71 milionů Evropanů trpí poškozením nebo úplnou ztrátou sluchu. Za pomoci myších transgenních modelů analyzujeme vzájemné interakce transkripčních faktorů ISLET1, SOX2 a bHLH neurosenzorických specifikačních faktorů ve vývoji neurálních a senzorických linií ve vnitřním uchu.
Najdete nás také na sociální síti Twitter: @PavlinkovaLab