BIOCEV v médiích: Čeští vědci prokázali, že pro transplantace se hodí i kmenové buňky mrtvých (Ihned.cz)(7.9.2012)
Díky objevu českého vědeckého týmu z Univerzity Karlovy stoupne naděje lidem, kteří čekají na transplantaci kostní dřeně. Kmenové buňky potřebné pro tvorbu krve si totiž podle nich uchovávají i několik hodin po smrti dárce přirozené vlastnosti.
Čeští vědci jako první na světě prokázali, že kmenové buňky pro tvorbu krve je možné pro potřeby transplantace odebírat i mrtvým dárcům.
Tým Emanuela Nečase a Luďka Šefce z Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá studiem krvetvorných kmenových buněk a jejich tkáňovým mikroprostředí.
Zjištění, že lze tyto buňky odebírat i zemřelým, může významně obohatit registry dárců kostní dřeně a přinést novou naději pacientům čekajícím na transplantaci. Živý dárce totiž může darovat pouze párový orgán, jako například ledvinu či kostní dřeň s obsahem kmenových buněk.
“Oproti ostatním buňkám si kmenové buňky odebrané i řadu hodin po smrti plně zachovají své přirozené vlastnosti, a jsou tak vhodné pro transplantaci,” uvedl profesor Nečas.
V případě transplantace kostní dřeně je nutná maximální genetická shoda mezi dárcem a příjemcem, což značně omezuje nalezení vhodného dárce pro každého pacienta. Někteří pacienti proto musí dlouho čekat a často se ani nedočkají.
Pro transplantaci se některé orgány získávají i od zemřelých dárců. To však zatím neplatí pro kmenové buňky. Tým z Ústavu patologické fyziologie jako první prokázal, že krvetvorné kmenové buňky jsou odolné vůči nepříznivým podmínkám vznikajícím zástavou krevního oběhu.
Nečas a Šefc se budou podílet na jednom z pěti klíčových výzkumných programů projektu UK a Akademie věd ČR s názvem Biocev, kterým je vývoj léčebných a diagnostických postupů. Výzkumem chování kmenových buněk v mikroprostředí kostní dřeně se zabývají dlouhodobě.
Zdroj: Ihned.cz, 7. září 2012, http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-57382980-cesti-vedci-prokazali-ze-pro-transplantace-se-hodi-i-kmenove-bunky-mrtvych