BIOCEV in Media: Silicon Valley na dosah Prahy (9. 4. 2015)

V oblasti vyrůstají vědecká pracoviště využívající lasery a biotechnologie za téměř 10 miliard korun. Díky tomu vznikne zhruba tisícovka nových pracovních míst, z větší části pro vědce.

V lednu se navíc ve Zlatníkách-Hodkovicích otevřelo inovační centrum Innocrystal za 100 milionů, které se bude mimo jiné zaměřovat na vyhledávání inovativních nápadů. Celá oblast rovněž leží v těsném sousedství metropole. „Když vytvoříme kvalitní silniční infrastrukturu, přidáme pár set milionů na rozvoj a získáme širší podporu, podaří se vytvořit dobré zázemí pro firmy,“ věří starosta Dolních Břežan Věslav Michalík, který chce do této lokality ve velkém lákat hlavně podniky zaměřené na biotechnologie, optiku nebo materiálové vědy.

První úspěchy se už dostavují. Japonská technologická společnost Rigaku, která se specializuje na laboratorní a měřicí přístroje, má v Dolních Břežanech stavět vývojové centrum.

„Mohou s námi spolupracovat v materiálovém inženýrství nebo v biologii,“ říká Roman Hvězda, vedoucí laserového centra ELI za téměř sedm miliard korun, které se stavějí v Dolních Břežanech.

Do českého Silicon Valley míří i další podniky. „Jsme v pokročilé fázi vyjednávání se zahraniční firmou, která poskytuje IT podporu farmaceutickým společnostem,“ říká David Fojtík, spolumajitel inovačního centra Innocrystal. Podrobnosti však zatím sdělovat nechce. „Jednáme ještě s dalšími zájemci,“ podotýká Fojtík.

Společnost Top-Bio, která se věnuje hlavně výrobě enzymů využitelných v diagnostice a ve výzkumu, nyní staví novou halu a výrobní prostory chce zvětšit více než desetinásobně.

„Důvodem rozšíření je expanze do Evropy, zatím jsme se specializovali hlavně na Česko,“ říká jednatel firmy Marek Dráber. Podniky na vědeckém podhoubí Během následujících let by podle předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše mohla oblast jižně od Prahy projít podobným vývojem jako francouzský Grenoble. „Ještě v 60. letech minulého století to bylo provinční město s celkem vysokou kriminalitou. Když francouzská vláda rozhodla, že tam postaví unikátní vědecký přístroj, obří synchrotron, a další výzkumná pracoviště, vše se změnilo. Grenoble začal rozkvétat, usazovaly se v něm hi-tech firmy vyrábějící produkty s vysokou přidanou hodnotnou,“ popisuje Drahoš. Podle něho se taková proměna může odehrát i poblíž Prahy. „V Grenoblu to však trvalo 25 až 30 let,“ upozorňuje předseda Akademie věd s tím, že nelze čekat rychlou návratnost vložených investic.

Propojit vědecká centra a inovativní firmy se však už daří i v Česku. „Zajímavé investice v posledních letech láká Brno a okolí,“ upozorňuje Hvězda. Jih Moravy má podle něho dobré zázemí.

Vyrostlo tam výzkumné centrum Ceitec, v Brně sídlí několik vysokých škol. „Podařilo se tady vytvořit přes 600 vysoce kvalifikovaných pracovních míst ve více než 130 nových technologických firmách,“vybírá některé z úspěchů manažer Jihomoravského inovačního centra Petr Chládek. Zrodila se tam třeba i společnost Y Soft, která měla loni obrat přes 440 milionů korun. A inovační podhoubí i vzdělaná pracovní síla lákají další podniky. Technologická společnost Honeywell rozšiřuje na jižní Moravě svoje vývojová centra a investuje čtvrt miliardy korun. „Ačkoli to nezní velkolepě, obrovská výhoda jižní Moravy oproti jiným regionům spočívá v tom, že se úředníci, politici, zástupci firem, univerzit i výzkumných center uměli dohodnout,“ podotýká mluvčí Jihomoravského inovačního centra Helena Továrková. A něco podobného by se mohlo nyní podařit i u Prahy.

Obava z katedrál v poušti

Nápad přilákat inovativní firmy do okolí Prahy nyní dostává formální podobu. „Vzniká nezisková organizace STAR, jejímž cílem je koordinovat veškeré aktivity,“ říká hlavní iniciátor Věslav Michalík. V rámci ní mají spolupracovat vědci, firmy a obce se Středočeským krajem, s ministerstvem průmyslu nebo s private equity fondy, které by do začínajících podniků investovaly. „Do iniciativy STAR se zapojíme,“ potvrzuje Petr Solil, mluvčí centra BIOCEV, které se buduje u Vestce a má stát 2,3 miliardy korun.

Když si starosta Dolních Břežan Michalík uvědomil, že na malém území vyrostou vědecká centra za téměř 10 miliard, začal mít obavy, aby neskončila jako „katedrály v poušti“. Protože pochází z vědeckého prostředí, zajímal se, jak vlastně taková malá Silicon Valley vznikají a fungují. „Ukázalo se, že pás území zhruba o rozloze šest kilometrů čtverečních mezi obcemi Dolní Břežany, Hodkovice a Vestec má dobré předpoklady k tomu, aby do něj ve velkém přicházely inovativní firmy,“ říká Michalík. Nechybí totiž napojení na dálnici, v dosahu je letiště a blízko má být i konečná stanice chystaného metra D. Kromě dobré dopravní dostupnosti budou mít firmy na jihu Prahy přístup k dostatečnému počtu vzdělaných zaměstnanců, jelikož mohou kromě jiného lovit mezi absolventy pražských univerzit. Další výhodou je příležitost spolupracovat s vědci z laserových center HiLASE a ELI v Dolních Břežanech nebo z biotechnologického centra BIOCEV ve Vestci. Zajímavé inovace ostatně mohou vznikat i díky propojení odlišných pracovišť. „Lasery se dnes využívají pro studium struktury buněk,“ říká Drahoš. V lokalitě nechybějí ani kvalitní kanceláře, byty, v Dolních Břežanech se staví hotel s konferenčním zázemím.

Zbývá dořešit, kde vzít peníze na rozjezd inovativních firem. Jelikož má projekt STAR podporu Středočeského kraje, lze podle Věslava Michalíka očekávat, že se časem otevřou možnosti financování nebo spolufinancování z veřejných zdrojů. Nadějné podniky mohou také podpořit velcí investoři. Kromě toho chtějí v inovačním centru Innocrystal dávat dohromady peníze od menších investorů. „Jde třeba o ředitele korporací nebo majitele středních firem, kteří chtějí zhodnotit svoje prostředky,“ říká spolumajitel inovačního centra Innocrystal David Fojtík.

Zdroj: Ekonom, 9. 4. 2015, str. 20, téma: Inovace