Tisková zpráva: Naděje pro pacienty s rakovinou krve. Čeští vědci a lékaři jsou na stopě novým lékům. (29.9.2016)

Praha, Vestec, 29. září 2016 – V České republice onemocní lymfomy až dva a půl tisíce lidí ročně. Celkový výskyt v ČR je odhadován kolem dvaceti pěti tisíc pacientů. Díky spolupráci centra BIOCEV, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a 1. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se podařilo identifikovat nové terapeutické cíle, na něž lze zaměřit specifickou léčbu proti nádorům lymfatického systému. Úspěch českého týmu vědců a lékařů zveřejnil 23. září 2016 vědecký časopis Blood Cancer.

Lymfomy jsou nádorová onemocnění vznikající z buněk mízních uzlin, tzv. lymfocytů. Dělí se na dvě skupiny: Hodgkinské lymfomy a Nehodgkinské lymfomy (NHL). Právě Nehodgkinské lymfomy spolu s chronickou lymfatickou leukémií (CLL) patří mezi nejčastější nádorová onemocnění vycházející z bílých krvinek. Výzkumná práce českých vědců se zabývá studiem agresivního typu NHL zvaného lymfom z plášťových buněk (MCL), který patří mezi třetí nejčastější typy NHL a typicky postihuje častěji muže než ženy (v poměru 2–3:1). Pro MCL je typické nejen rozsáhlé postižení v podobě zduření lymfatických uzlin, ale také přítomnost lymfomových buněk v kostní dřeni (infiltrace dřeně) a krvi (leukemizace) pacientů. Navzdory léčebným pokrokům je MCL stále považován za nevyléčitelné onemocnění i přes použití v současné době dostupných léčiv.

“Vývoj léčiv naráží na základní problém, kterým je naše nedostatečné porozumění nádorově specifickým mechanizmům. To znamená, že potřebujeme zjistit, jaké procesy lze v lidském těle léčbou utlumit tak, aby došlo k omezení rozvoje lymfomu, zatímco zdravé tkáně by nebyly léčbou poškozeny,“ říká prof. Tomáš Stopka, jeden z autorů publikace, klinický hematolog a zároveň vedoucí laboratoře StopkaLab ve vědeckém centru BIOCEV. „Lidská buňka má možnost v různých tkáních produkovat asi třicet tisíc rozličných bílkovin. Nám se podařilo určit a popsat šest z nich, jež mají vysokou aktivitu ve specifickém podtypu lymfomu. Výzkum právě takových jevů vede k vývoji léků, které mohou určitý podtyp lymfomu specificky odstranit,“ doplňuje prof. Stopka.

Jak toho bylo docíleno? Vědci porovnali produkci molekul tvořených buňkami dvou významných podtypů lymfomů, MCL a CLL, s normálními zdravými lymfocyty. Zjistili, že MCL a CLL sdílí 216 látek, které normální zdravé buňky v takové míře neprodukují. Oproti tomu pouhých 6 látek je produkováno přednostně u MCL nebo CLL: 3 jsou význačné pro MCL a 3 pro CLL. Mezi látkami, které hrají roli u MCL a na které se dále vědci soustředili, zjistili bílkovinu známou jako MARCKS. Jde o signální bílkovinu, jež je substrátem kaskády enzymu zvaného Protein kináza C. MARCKS je nejen nadprodukován u MCL, ale též se akumuluje v cytoplazmě nádorových MCL buněk a je udržován v aktivním (fosforylovaném) stavu. Vědecká práce dále popisuje, proč je MARCKS nadprodukován právě u MCL a ukazuje na význam malých nekódujících RNA označovaných jako mikroRNA, jež jsou v pozadí vzniku lymfomů.

„Spolupráce týmů 1. LF UK je významná také proto, že umožnila propojit týmy s rozličnou expertizou, což aktuálně vede i ke vzniku dalších prací, které rozšiřují spektrum naší činnosti i na jiná hematologická onemocnění. Pokud dojde k propojení medicínských projektů VFN 1. LF UK s BIOCEV, například s Českým centrem pro fenogenomiku, bude možné studovat vývoj lymfomů izolovaných z  pacientů ve zvířecím modelu a využít tyto zkušenosti k testování nových léčebných možností,“ říká doc. Pavel Klener, který se zabývá základním výzkumem v oblasti patogeneze MCL a současně patří mezi významné klinické hematology kliniky prof. Trněného zaměřující se na pacienty s lymfomy.

Více informací v publikaci: J. Vargova, K. Vargova, N. Dusilkova, V. Kulvait, V. Pospisil, J. Zavadil, M. Trneny, P. Klener and T. Stopka. Differential expression, localization and activity of MARCKS between mantle cell lymphoma and chronic lymphocytic leukemia. Blood Cancer Journal (2016) 6, e475; doi:10.1038/bcj.2016.80; published online 23 September 2016 odkaz: http://www.nature.com/doifinder/10.1038/bcj.2016.80

Centrum BIOCEV (http://www.biocev.eu) je společným projektem dvou fakult Univerzity Karlovy (1. LF a PřF) a šesti ústavů Akademie věd ČR. V současné době působí v biotechnologickém a biomedicínském centru ve Vestci zhruba 400 vědeckých a technických pracovníků. Téměř třetina z nich pochází ze zahraničí. Jejich společným cílem je detailní poznání organismů na molekulární úrovni, které bude inspirací pro aplikovaný výzkum a vývoj nových léčebných postupů.
Jedna z 53 laboratoří sídlících v centru BIOCEV s označením StopkaLab (http://stopka-lab.lf1.cuni.cz) prof. Tomáše Stopky sdružuje experty rozličných specializací: biology, matematiky, biochemiky a lékaře. Soustředí se na základní výzkum v oblasti hematologických malignit se zaměřením na genetiku a epigenetiku. Výše popsaný úspěch vědeckého projektu pracovníků BIOCEV a 1. IK VFN byl umožněn díky grantovým agenturám (GAČR a AZV) a Karlově Univerzitě v rámci projektu UNCE.

České centrum pro fenogenomiku (CCP) je jednou z šesti výzkumných infrastruktur BIOCEV a zároveň největší institucí tohoto druhu ve střední Evropě. Součástí CCP je také transgenní laboratoř produkující specializované, geneticky upravované myší modely, jež slouží jako nástroje pro výzkum funkce genů pro českou i mezinárodní vědeckou komunitu. Spolu se zahraničními kolegy se doc. Radislav Sedláček, vedoucí CCP, a jeho tým podílejí na mezinárodním programu Encyklopedie funkcí savčích genů, zaměřeném na primární popis funkcí všech genů během následujících deseti let. Výsledky jejich bádání mohou pozitivně ovlivnit léčbu závažných onemocnění.

1. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy patří mezi špičková centra zabývající se léčbou hematologických onemocnění. Je jedním ze sedmi center intenzivní hematologické péče v České republice a je vedoucím pracovištěm zejména pro diagnostiku a léčbu lymfomů, chronické lymfatické leukémie, mnohočetného myelomu a myelodysplastického syndromu. Je zaměřena i na další onemocnění, jako je chronická myeloidní leukémie, akutní leukémie u starších nemocných, chudokrevnost, nejrůznější druhy cytopenií. Programem autologní transplantace krvetvorných buněk patří mezi pracoviště s největším počtem transplantací v ČR. Při klinice byl vybudován národní registr nemocných s lymfomy, myelodysplastickým syndromem a působí zde národní registr provedených transplantací krvetvorných buněk.

Tiskové zprávy — Další články