Kmenové buňky potřebné pro tvorbu krve lze pro transplantaci získávat i od zemřelých dárců (5.9.2012)
Vědecký tým prof. Emanuela Nečase a dr. Luďka Šefce z Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze se zabývá studiem krvetvorných kmenových buněk a jejich tkáňovým mikroprostředím. V nedávné době se jim jako prvním podařilo prokázat, že tyto kmenové buňky lze získávat i od zemřelých dárců, což může významně obohatit registry dárců kostní dřeně a přinést novou naději pacientům čekajícím na transplantaci.
Orgány a tkáně pro transplantaci se získávají od dárců. Živý dárce může darovat pouze párový orgán (ledvinu) nebo kostní dřeň obsahující krvetvorné kmenové buňky. V případě transplantace kostní dřeně je nutná maximální imunogenetická shoda mezi dárcem a příjemcem (tzv. shoda v HLA molekulách). To značně omezuje možnost nalezení vhodného dárce pro každého pacienta. Někteří pacienti musí dlouho čekat na vhodného dárce, mnozí se ho ani nedočkají. Pro transplantaci se některé orgány získávají i od zemřelých dárců. To však zatím neplatí pro kmenové buňky. Tým z Ústavu patologické fyziologie jako první prokázal, že krvetvorné kmenové buňky jsou odolné vůči nepříznivým podmínkám vznikajícím zástavou krevního oběhu. „Oproti ostatním buňkám si kmenové buňky odebrané i řadu hodin po smrti plně zachovají své přirozené vlastnosti a jsou tak vhodné pro transplantaci,“ říká profesor Nečas.
Prof. Nečas a dr. Šefc, kteří se budou podílet na jednom z pěti klíčových výzkumných programů projektu BIOCEV (Výzkumný program 5 – Vývoj léčebných a diagnostických postupů), se dlouhodobě zabývají výzkumem chování kmenových buněk v mikroprostředí kostní dřeně. Toto mikroprostředí obsahuje tzv. niky pro kmenové buňky, které jsou tvořeny stromálními buňkami, extracelulárními proteiny tvořícími podpůrnou síť a gradientem růstových faktorů. Kmenové buňky sídlí v těchto nikách a kontakt s nimi je instruuje, zda se mají dělit, diferencovat do krevních buněk nebo migrovat do jiných míst krvetvorné tkáně. Při transplantaci krvetvorných kmenových buněk je přerušen kontakt kmenových buněk s jejich nikami. Ten musí být plně obnoven po jejich transplantaci, která se provádí infuzí do krevního oběhu pacienta. Signály, které jsou mezi transplantovanými kmenovými buňkami a volnými nikami vyměňovány, a jejichž výsledkem je velmi účinné spojení těchto dvou základních částí krvetvorné tkáně, jsou stále jen velmi nedostatečně objasněny. Po obnovení základní funkční jednotky krvetvorné tkáně, tedy niky s kmenovou buňkou, se musí kmenové buňky pomnožit a následně kolonizovat dosud volné niky. Zároveň se musí diferencovat do jiných buněk, což jsou dva “konkurenční” pochody, které proto musí probíhat velmi přesně. Tým prof. Nečase a dr. Šefce se snaží přispět k poznání procesů, které se uplatňují v součinnosti nik a kmenových buněk.
Kontakt: RNDr. Luděk Šefc, CSc., stav patologické fyziologie 1. LF UK; tel: 224 965 930, e-mail: sefc@cesnet.cz a prof. MUDr. Emanuel Nečas, DrSc, e-mail: necas@cesnet.cz
Více informací naleznete v publikaci:
Michalová J, Savvulidi F, Šefc L, Faltusová K, Forgáčová K, Nečas E. Hematopoietic Stem Cells Survive Circulation Arrest and Reconstitute Hematopoiesis in Myeloablated Mice. Biology of Blood and Marrow Transplantation 2011;17(9):1273-81.