Biocev in Media: Národ (nejen) sobě (21. 10. 2014)

Je to trochu nebezpečné dědictví. Jedno z těch, které nás brzdí více, než si možná myslíme. Špičkovou vědu stále považujeme za luxus, pro osud státu a národa nerozhodující. Opak je však pravdou. Právě dnešní věda odděluje od sebe zítřejší lídry od zítřejších slouhů. Málokdy jsme opravdu věřili ve vědu jako zdroj národního bohatství, ale svět nás doslova nutí své staré představy přehodnotit.

Pokud se naučíme o osudu národa přemýšlet skutečně moderně, povšimneme si, že v těchto dnech, před našima očima, se děje cosi epochálního. Cosi, co můžeme klidně přirovnat k onomu slavnému otevření Národního divadla. Právě se na našem území dokončuje a takřka současně bude spuštěno osm špičkových vědeckých ústavů, jimž se v dobovém slangu říká »centra excelence« (podpořeny jsou všechny z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace). Co se bude v těchto osmi vědeckých epicentrech dít? Podívejme se na to.

BIOCEV

Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) je společný projekt šesti ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze (Přírodovědecká a 1. lékařská).
Je zaměřen na biotechnologie a biomedicínu, jeho základním cílem je detailní poznání buněčných organismů na molekulární úrovni, což má pomoci mimo jiné při vývoji nových léčiv, zlepšení diagnostiky chorob, vývoji tkání pro poškozené orgány nebo vývoji přírodních antibiotik.
Projekt by měl začít fungovat v roce 2015. Z evropských fondů dostal přidělenou dotaci téměř dvě miliardy korun, dalších 345 milionů na něj jde z českého rozpočtu. Umístěn je ve Vestci u Prahy, působit v něm má 600 zaměstnanců a 200 studentů.

CEITEC

Středoevropský technologický institut (CEITEC) vznikl ze společného projektu šesti nejvýznamnějších brněnských univerzit a výzkumných institucí (Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Ústav fyziky materiálů AV ČR) za podpory Jihomoravského kraje a města Brna.
Integruje výzkum a vývoj z oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií. Výzkumné programy se zaměřují na nanotechnologie a mikrotechnologie, pokročilé materiály, strukturní biologii, výzkum genomů a proteinů v rostlinách, molekulární medicínu (i veterinární) a výzkum mozku a lidské mysli.
Institut byl slavnostně otevřen 12. září. Z evropských fondů dostal přidělenou dotaci téměř 4,5 miliardy korun, 787 milionů na něj jde z českého rozpočtu. Umístěn je v Brně, působit v něm má na 550 vědeckých pracovníků.

IT4Innovations

Centrum IT4Innovations zprovozní Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava. Jeho základem je superpočítač, tedy velká laboratoř univerzálního charakteru, ve které se experimenty odehrávají na matematických modelech. Výpočetní výkon zařízení se rovná desítkám tisíc běžných počítačů. Superpočítač je schopen řešit řadu úloh – od fyzikálních přes chemické a biochemické až po problémy v dopravě. V současné době už v Ostravě funguje menší počítač.
Koncem srpna byla otevřena budova centra, naplno by zařízení mělo fungovat ve třetím čtvrtletí roku 2015. Z evropských fondů dostal přidělenou dotaci 1,5 miliardy korun, z českého státního rozpočtu na něj jde téměř 273 milionů korun. Umístěn je v Ostravě, působit v něm má 200 lidí.

Telč

Centrum excelence Telč je projekt, který připravil Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR. Zabývá se například studiem životnosti stavebních materiálů a kovů používaných převážně na památkách. Centrum navazuje na projekt ARCCHIP, který už v roce 2000 získal podporu jako jedno ze tří center excelence v ČR.
Centrum pomocí moderních metod zkoumá chování historických i moderních materiálů a konstrukcí, životnost konstrukčních materiálů a jejich povrchových úprav a navrhuje materiály, technologie a metody vhodné pro dosažení dlouhodobé udržitelnosti památek.
Telčské centrum funguje od roku 2010, zcela dokončeno bylo loni. Z evropských fondů dostalo přidělenou dotaci 202,5 milionu korun, z českého státního rozpočtu na něj šlo téměř 36 milionů korun. Působí v něm tři desítky vědců.

CzechGlobe

CzechGlobe, neboli Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu, je stěžejním projektem Centra výzkumu globální změny Akademie věd (dříve Ústav systémové biologie a ekologie). Zabývá se dopady globálních změn klimatu. Zkoumá například, jak rostliny reagují na zvyšující se objem skleníkových plynů, zabývá se chováním lidí v krizových situacích způsobených oteplováním nebo zkoumá možnosti energetického využití různých rostlin.
Projekt spojuje vědce z různých oborů, na úkolech spolupracuje třeba atmosférický fyzik se sociologem. Institut má výzkumné stanice v ČR, Panamě či Vietnamu, vlastní i speciální letadlo.
Centrum je umístěno v Brně, jeho sídlo bylo slavnostně otevřeno koncem letošního dubna, funguje ale už déle. Z evropských fondů dostalo přidělenou dotaci 550 milionů korun, z českého státního rozpočtu na něj šlo 97 milionů korun. Působí v něm na 150 vědců a pět desítek studentů.

ELI

Extreme Light Infrastructure (ELI) je laserové centrum, unikátní i z celoevropského pohledu. Vzniká na zelené louce, jeho vznik koordinuje Fyzikální ústav AV ČR. Má být špičkovou mezinárodní výzkumnou infrastrukturou nové generace, české laserové centrum budou využívat vědci z celé Evropy. V sousedství ELI se zároveň rodí i menší centrum HiLASE, zaměřené na vývoj nových laserových technologií. Je nejdražší z osmi projektů, experimenty zde budou moci provádět fyzici, chemici nebo biologové, a to včetně průmyslových firem. Unikátnost centra je dána tím, že zde bude k dispozici Pracovnice BIOCEV ve Vestci celá škála laserových technologií. Hlavními přínosy superlaseru ELI bude výzkum léčby rakoviny, lékařského zobrazování a diagnostiky.
Centrum vzniká v Dolních Břežanech, těsně za hranicí Prahy, budování se ale i kvůli změnám v příslušném odboru ministerstva školství protáhlo. Původně mělo centrum být zcela hotové v roce 2015, podle současných odhadů má začít fungovat během roku 2016 a plný výkon se očekává o tři roky později. Z evropských fondů dostalo přidělenou dotaci zhruba 5,8 miliardy korun, z českého státního rozpočtu na něj jede přes miliardu. Pracoviště zaměstná 300 lidí, dalších 50 míst vznikne v HiLASE.

Sv. Anna

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSAICRC) je mezinárodním centrem, jež funguje v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zaměřuje se na zkoumání kardiovaskulárních a neurologických chorob, na které lidé v současnosti nejčastěji umírají. Projekt vznikl ve spolupráci s věhlasnou americkou Mayo Clinic, která pomáhá ve výzkumu.
Funguje již zhruba deset let, do nových budov postavených i díky dotaci z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se začalo stěhovat předloni, loni v lednu byla zahájena druhá etapa výstavby. Letos se ICRC potýkalo s dluhy vůči Mayo Clinic, které muselo řešit ministerstvo zdravotnictví, napětí vzbudila i loňská změna ve vedení centra.
Projekt centra by měl být dokončen v roce 2015. Celkový rozpočet se pohybuje kolem pěti miliard korun, z EU na něj jdou dvě miliardy, téměř 355 jde ze státního rozpočtu. V centru pracuje asi 300 lidí.

NTIS

Centrum Nové technologie pro informační společnost (NTIS) buduje Západočeská univerzita v Plzni pro svou fakultu aplikovaných věd. Projekt má vytvořit nová pracovní místa ve výzkumu a vývoji, která mají být výrazně orientována na spoluprácí s průmyslem. Centrum má také zajistit lepší propojení doktorských a částečně i magisterských studií s výzkumnou a vývojovou činností.
V centru budou pracovat vědci a výzkumníci zaměření na kybernetiku a moderní informační technologie, odborníci na mechaniku, fyzikové, kteří díky nanášení tenkovrstvých povlaků plazmovými technologiemi dokážou z obvyklých materiálů vytvořit materiály speciální nebo matematici a geomatikové.
Plzeňské centrum bylo slavnostně otevřeno 19. září, zároveň s ním fakulta začne využívat i nové Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu. NTIS dostalo z evropských fondů přidělenou dotaci téměř 699 milionů korun, z rozpočtu na něj šlo 123 milionů. V centru bude pracovat 180 zaměstnanců.
Bude osm právě popsaných vědeckých ústavů zdrojem zítřejšího bohatství České republiky? Způsobí přelom v české, neřkuli snad světové vědě? Přinesou nějaký zásadní objev? Věda je bohužel, tak jako umění, oblastí, kde vládne nevyzpytatelná bohyně Kreativita a tudíž v ní nelze nic opravdu naplánovat. Zákruty lidského ducha jsou nepředvídatelné a i špičková vědecká instituce napěchovaná přístroji může zůstat sterilní, nezavládne-li v ní ta pravá atmosféra či nepřijdou-li výjimečné osobnosti. Avšak už to, že »budeme ve hře o zítřek«, svou hodnotu má. Otázkou je, zda této hře dorostli čeští politici. Slyšíme-li vicepremiéra pro otázky vědy vzdychat »co s těmi centry proboha budeme dělat, až dojdou evropské peníze«, nezdá se, že by k dobytí budoucna byly u nás vytvořeny podmínky zcela ideální. Leč nechejme se zítřkem překvapit.

Zdroj: Haló noviny, 21. 10. 2014, Jan Stern, Str. 9