BIOCEV v médiích – “Hvězdné války z Dolních Břežan” (Týden)

Když vypráví Bedřich Rus z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR o unikátním vědeckém projektu laserových technologií ELI Beamlines, který vzniká v Dolních Břežanech nedaleko Prahy, napadá mě jediné: Star Wars. Hvězdné války. Efektní světelné paprsky vytvářející v prostoru neuvěřitelnou podívanou a zároveň likvidující vše, co jim zkříží cestu.

„Vlastně nejste tak daleko od pravdy,“ překvapuje mě muž, který stál u zrodu unikátního laserového centra. „Velmi úzce spolupracujeme s Lawrence Livermore National Laboratory, kde za éry amerického prezidenta Ronalda Reagana probíhal známý výzkum vesmírných laserů. Prostě Star Wars,“ usmívá se Bedřich Rus.

V Břežanech ale na vesmírné přestřelky nemyslí. V unikátním komplexu za více než šest miliard korun, do kterého se právě stěhují první vědci a výzkumníci, plánují lasery využívat třeba jako velmi přesné nástroje rentgenové diagnostiky či pro výzkum levných protonových zdrojů účinných při léčbě rakoviny.

Silnější než Slunce

Speciální budova bez oken s konstrukcí odolnou proti otřesům ukryje celkem čtyři lasery. Největší z nich bude nejintenzivnější na světě. „Kdybychom jeho světlo koncentrovali na malou plošku, vytvoří neuvěřitelně silné hodnoty světelného toku. Takové, které jsou mnohonásobně větší než na povrchu Slunce,“ upřesňuje Bedřich Rus.

Vědecké centrum ELI, které v budoucnu zaměstná až 300 lidí, není jediný výzkumný projekt v okolí. Několik kilometrů jižně od Prahy jsou sídla biotechnologických firem, hi-tech společností, inovační centrum InnoCrystal pomáhající začínajícím firmám nebo gigantické biomedicínské centrum BIOCEV, jehož ostrý provoz má odstartovat začátkem příštího roku.

Lokalita je lákavá z několika důvodů: kvůli blízkosti Prahy, snadnému spojení na mezinárodní letiště v Ruzyni nebo kvalitní infrastruktuře. Díky umístění mimo ekonomicky silné hlavní město je navíc daleko snazší získat zde na podobné projekty evropské dotace. Ty jsou pro jejich realizaci klíčové.

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš dokonce naznačil, že by celá oblast mohla projít podobným vývojem jako francouzský Grenoble, který se ještě v 60. letech minulého století potýkal s kriminalitou a nálepkou celkem nezajímavého provinčního města. Jakmile zde ale francouzská vláda investovala do vědeckých projektů, začalo město vzkvétat a stalo se vyhledávaným sídlem předních hi-tech společností. Další jdou dokonce ještě dále a oblast Dolních Břežan, Hodkovic a Vestce nazývají českým Silicon Valley.

Posvítit si na genom

Biomedicínské a biotechnologické centrum BIOCEV ve Vestci má už nyní připraveno pět výzkumných programů, na kterých bude pracovat 54 vědeckých týmů. Účastnit by se jich mělo celkem 600 zaměstnanců, šest ústavů Akademie věd a dvě fakulty Univerzity Karlovy. Projekt za 2,3 miliardy korun zastřešuje Ústav molekulární genetiky. „Právě tím, že je zde více ústavů pod jednou střechou, které tak mohou vzájemně spolupracovat, jsme z celosvětového hlediska poměrně unikátní,“ říká ředitel BIOCEV Pavel Martásek.

V areálu, jehož plný provoz má odstartovat už příští rok, budou vědci bádat celkem na pěti výzkumných programech, sídlo zde najde také unikátní České centrum pro fenogenomiku s největší myší laboratoří ve střední Evropě. Tady se budou vědci mimo jiné pokoušet odhalit tajemství lidského genomu a získat poznatky uplatnitelné při léčbě reprodukčních poruch, kardiovaskulárních onemocnění, metabolických poruch či zhoubných nádorů. Centrum má také v plánu práci na vývoji nových druhů antibiotik.

Ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Hořejší si pochvaluje narůstající počet výzkumných center v okolí. „Jenom v našem sousedství jsou dvě biotechnologické firmy a další vzniká. Plánujeme s nimi spolupráci. Stejně jako s laserovým centrem ELI, s nímž jsme již uzavřeli memorandum.“

Risk za miliardy

Nová vědecká centra mají výrazně přispět k resuscitaci české vědy. Chtějí přivést špičkové zahraniční výzkumníky, udržet doma talentované vědce a nalákat k návratu ty, kteří s vidinou lepšího zázemí a financí odešli do ciziny. Zároveň nabídnou stovky pracovních míst a lepší možnosti pro práci se studenty. Chuť miliardových lízátek přesto není čistě sladká.

Náklady na výstavbu, vybavení a počátek provozu pokryjí z drtivé většiny granty Evropské unie, pak ale přijde období, kdy si centra budou muset na svůj provoz zčásti vydělat sama. V případě, že projekt zkrachuje, je přitom nutné dotaci vrátit. Desítky miliard by se Unii vyplácely ze státní kasy. A to by rozpočet hodně zabolelo.

„Viděli jsme dotační miliardy, možná desítky miliard. Do center se nabraly stovky, tisíce lidí. Teď ale nastává období, kdy se všechno ukáže,“ netají určitou skepsi Jan Zima, který má v Akademii věd na starosti doktorandy a spolupráci s vysokými školami. „Potenciál pomoci vědě tam určitě je, záležitost těchto center je ale celkově problematická,“ dodává a potvrzuje, že ani v rámci Akademie věd nevládne nad podobnými projekty shoda.

Vládní kličkovaná

Bedřich Rus z laseru ELI se v Dolních Břežanech seznamuje s novou kanceláří. Nastěhoval se nedávno a s úsměvem si stěžuje na čipové zámky u dveří, které čas od času vypovědí službu a nepustí vědce dovnitř. Rozhlíží se po rozlehlém areálu a s nadšením popisuje unikátní laserové technologie a výzkumy, které umožní provádět. Uvažuje o problémech a komplikacích vyplývajících z bádání a vývoje nových laserů, ty pramenící z nedostatku financí si nepřipouští.

„Součástí analýzy projektu a jeho přihlášky byl rozpis předpokládaných provozních nákladů. Počítá se s tím, že část z nich bude hrazena na základě vlastních příjmů centra, zbytek bude potřeba získat ze státního rozpočtu, od evropských partnerů a dalších zdrojů. To všechno v minulosti vláda schválila,“ počítá Rus s budoucí státní podporou.

V začátcích se stát skutečně tvářil štědře. Prostřednictvím ministerstva školství, do jehož agendy vědecká centra spadají, zaručil pro projekty realizované v období 2007–2015 podporu v prvních pěti letech jejich provozu ve výši, která u některých z nich představovala až 50 procent provozních nákladů. S příchodem ekonomické krize ale přišlo vystřízlivění. A první myšlenky na to, zda se dotační miliardy nestanou spíše přítěží. Dnes je jasné, že daleko větší díl finanční odpovědnosti bude už v začátcích ležet na centrech samých. To už poznali i v BIOCEV.

Náklady na provoz v roce 2016 vyčíslili ve Vestci zhruba na 400 milionů korun, v dalších letech podle Václava Hořejšího tato částka ještě poroste. „V pětiletém období udržitelnosti slíbila výraznější pomoc vláda, jenže situace se změnila. Teď spoléháme na další zdroje, třeba Národní program udržitelnosti nebo různé granty,“ říká ředitel BIOCEV Martásek.

Osmačtyřicet statečných

Okouzlení evropskými dotacemi bylo v Česku veliké, specializovaných vědeckých center je u nás celkem osmačtyřicet. BIOCEV a ELI patří stejně jako třeba brněnský CEITEC (výzkum v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií) nebo SUSEN v Řeži (jaderná energetika) k těm největším. Zároveň jsou řazeny mezi tzv. Evropská centra vědecké excelence, jejichž provoz patří mezi národní i evropské priority. Financovány byly v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, všech osmačtyřicet center přišlo přibližně na 50 miliard korun. V případě BIOCEV za 2,3 miliardy korun činí státní příspěvek 345 milionů, u ELI za 6,8 miliardy korun přispěje stát sumou okolo miliardy korun. To jsou ale peníze na rozjezd projektů. A co dále?

Odvrácenou stranu moderní novostavby se špičkovými přístroji a luxusním vědeckým zázemím už poznávají také v Národním ústavu duševního zdraví, který je od ledna otevřen v Klecanech. Jeho výstavba přišla zhruba na miliardu korun a pod vedením psychiatra Cyrila Höschla zde probíhá výzkum zaměřený mimo jiné na účinnější metody léčby schizofrenie, Alzheimerovy choroby nebo depresí. Posledně jmenované musejí vedení ústavu trápit už teď při pohledu na finanční prognózy: krátce po otevření Höschl přiznal, že na provoz mu v následujícím roce chybí až 60 milionů korun. A získat je nebude snadné. Spolu se vznikem nových center se totiž rapidně zvyšuje také počet žadatelů o granty. Počet podpůrných programů ale nenarůstá.

Fakt, že špičková pracoviště za miliardy korun čeká tvrdý boj, přiznává i Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace: „Centra budou muset vykazovat skutečně vynikající výsledky a také si dokázat sehnat prostředky ze smluvního výzkumu.“

Motivaci k mezinárodně úspěšným objevům mají čeští vědci ještě jednu: v roce 2017 skončí platnost patentů chemika Antonína Holého na léky proti AIDS, hepatitidě B, oparům nebo neštovicím. Akademie věd má z objevů Holého více než 90 procent veškerých svých zisků, konkrétně 1,4 miliardy korun ročně. Peníze, které budou obrovsky chybět.

Celý článek naleznete ZDE

Zdroj: 17.8.2015 | Týden | Strana 72 | Moderní život